V prosinci roku 2010 bylo kolejiště v provozu před Vánočními svátky, ale také tři dny mezi Štědrým dnem Silvestrem. Celkem 4 dny daly nám, a samozřejmě všem návštěvníkům, příležitost si provoz pořádně užít. Další příležitostí vidět kolejiště v provozu se zajímavými soupravami byla i na konci ledna a února. Jako obvykle byl provoz vždy tématicky zaměřen na jednu z epoch provozu československé železnice.
Po lednovém dni otevřených dveří, kdy na kolejišti zavládl provoz 70. a 80.tých let, jme se jej rozhodli pro velký úspěch zopakovat. A tak i přes krásné slunečné počasí venku jsme se časně ráno sešli, vyčistili koleje, nasadili soupravy a mohli začít jezdit. I přes absenci některých známých lokomotiv bylo na co koukat. Na druhou stranu se na kolejišti po dlouhé době projely lokomotivy a vozy, které už dlouho čekaly ve skříních na projetí se po kolejišti.
Lednový den otevřených dveří byl pojat spíše tradičně. Zaměřili jsme se na období provozu, na které bylo kolejiště stavěno a na které disponujeme velmi různorodým parkem vozidel. Předpokládali jsme také vyšší počet návštěvníků než o Vánočních svátcích a to nejen proto, že počasí výletům za koupáním nepřálo. Pro všechny, kdo nás tento den navštívili, jsme připravili provoz se soupravami, které se na českých kolejích objevovaly v 70. a 80. letech.
Vánoční prázdniny jsou jako stvořené pro odpočinek od běžných povinností a starostí, které máme se stavbou a údržbou kolejiště během roku. Jak jinak tedy relaxovat, než využít kolejiště k tomu, k čemu má doopravdy sloužit. Díky dvěma týdnům volna bylo tedy více než dost možností, jak si užít provozu. Jeden den se našel hned na začátku, kdy jsme v rámci tradice tematicky zaměřili provoz na období 50. a 60. let. Před Silvestrem jsme měli k dispozici dokonce hned tři dny po sobě. Během tohoto maratónu jsme po dohodě se soukromými dopravci připravili provoz "moderních" vozidel z období posledních 20ti let. Samozřejmě jsme připravili i několik chuťovek a překvapení, ozkoušeli některé nové technické vymoženosti a zažili i některá překvapení naprosto nečekaná.
Opět jsme se pokusili napodobit provoz skutečné železnice v dobovém kontextu. Jako obvykle jsme s výsledkem spokojeni stejně tak, jako naši návštěvníci a hosté. Po skončení dne došlo i na zamyšlení, v čem jsme napodobili provoz skutečné železnice. Dodržovali jsme pravidla provozu, měli jsme dobově odpovídající soupravy, dokonce se nám ani problémy provozu nevyhnuly. Teď by někteří mohli poznamenat, že podobnost se skutečností končí, ale souvislostí je mnohem víc.
Protože oba předchozí dny otevřených dveří byly především o dieselových mašinách a už dlouho jsme neudělali provoz, kde hlavní slovo měla stará dobrá pára, pokusili jsme se protentokrát o co nejvěrnější napodobení parního provozu. Připravili jsme lokomotivy a vozy, které se v dobách parního provozu 50. a 60. vyskytovaly na síti ČSD. Celý den se po našich kolejích proháněly malé nebo velké parní stroje, které ve své době tvořily páteř jak osobní, tak i nákladní vozby. Samozřejmě v této době se stále častěji objevovaly na železnici dieselové lokomotivy. V osobní dopravě hlavně na lokálních tratích a motorových rychlících. V nákladní dopravě se také začaly prosazovat některé úspěšné stroje.
Po červencovém malování a srpnovém úklidu přišel nový školní rok a my opět museli zajistit plný provoz kolejiště. Po důkladném čištění kolejí jsme opět mohli vyndat mašinky ze skříně. Protože to byly první ježdění v novém školním roce a také po velkých změnách, tak jsme si ho chtěli pořádně užít. Po 2 měsících práce jsme také potřebovali zjistit, v jaké je kolejiště kondici, což jsme za tyto dva dny prokazatelně ověřili. Museli jsme také uznat, že i když ještě nejsou hotové mraky na obloze (zdech), tak díky kompletnímu nátěru a novým zářivkám celá místnost prokoukla.
Pokračování »
I přes slunečné počasí jsme dostáli závazkům, které jsme si dali, a celý den jsme udržovali provoz na kolejišti. Protože železnice musí fungovat za každého počasí. K tomu pravému provozu na železnici, kromě rozmarů počasí, také patří různé rozmary techniky a vozidel, toho jsme si tento den užili až dost. Obzvlášť když jsme do toho opět pokoušeli taktový provoz osobní dopravy, podobný modelu z Vánoc.
Vlaky jezdí a přepravují lidi i náklad každý den bez ohledu na počasí nebo den v týdnu. My si takový luxus dovolit nemůžeme hned z několika důvodů, takže nám provoz na kolejišti vychází alespoň jednou za měsíc. Podle některých je to málo, podle některých moc. Rozhodně chceme aby si to všichni užili. Proto pro návštěvníky a samozřejmě i pro nás připravujeme provoz co nejzajímavější. Tentokráte jsme zalovili ještě hlouběji do historie než posledně.
Únorový den otevřených dveří byl poznamenán probíhajícími pražskými prázdninami. Obvykle máme vždy dostatek výpravčích, ale tentokrát nás bylo akorát. Překvapivě se tento problém netýkal návštěvníků, v některých chvílích bylo na chodbě opravdu rušno a všichni návštěvníci, hlavně ti nejmenší, měli na co koukat, vždyť se po kolejišti proháněli ty největší chlouby československého lokomotivního průmyslu. Které z těchto legend jsme tedy tento den představili?
