Zápis vyšetřovatele: Při vjezdu osobního vlaku do stanice Ledečko došlo k podhození výhybky č.1 pod  prvním vozem soupravy. Následné vyšetřování prokázalo vážné pochybení výhybkáře, při přípravě nezabezpečené vlakové cesty. Jelikož v  Ledečku tou dobou žádný výhybkář sloužit nemohl, může za vše výpravčí, který si podhodil výhybku pod vjíždějícím vlakem. Problémem tohoto místa je to, že je na něj z řídícího stanoviště špatný výhled. K podobným událostem proto zde dochází častěji než jinde, jak je dále možno vidět.
	Zápis vyšetřovatele: Při posunu ve stanici Ledečko došlo k podhození výhybky č.1 pod vozidly sunutými na kolej č.3, následkem toho bylo vykolejení dvou vozů. Nehodu způsobil buď výhybkář nebo člen posunové čety. Všechny příčiny této MÚ objasní až vyslechnutí všech zaměstnanců stanice. Jako v předchozím případě došlo k podhození výhybky pod vlakem v obvodu kácovského zhlaví stanice Ledečko. Tentokrát ale při posunu, při kterém se přestavovala souprava ze 4. nebo 6. koleje na kolej manipulační (č.2). Protože výpravčí nevidí přímo na zhlaví, ale jen před něj a za něj, nemá přehled o dění v obvodu vyhybek a jejich uvolnění si musí ověřit jinak než pohledem ze svého stanoviště, což se v tomto případě pravděpodobně nestalo.
	Zápis vyšetřovatele: Při sunutí soupravy na 3a kolej ve stanici Praha-Podbaba vykolejil první vůz v čele sunuté soupravy při jízdě proti hrotu výhybky. K tomuto došlo proto, že při předchozí jízdě ze 4. koleje zastavil posunující díl příliš brzo a neuvolnil obvod výhybky. Po následném rozjedu zpět došlo k již zmíněným následkům. Pravděpodobným viníkem je nejspíše signalista, který nevěnoval dostatečnou pozornost průběhu posunu, nebo člen posunové čety, který nesledoval polohu posledního vozu. Práce kvapná, h… platná. Když se do nádraží blíží vlaky z několika směrů, snaží se výpravčí urychlit posun jak se jen dá. Proto se posunuje vyššími rychlostmi a výhybky se staví na poslední chvíli. Pak už je jen otázka času, kdy se něco podobného opět zadaří.
	Zápis vyšetřovatele: Při objíždění soupravy osobního vlaku došlo k najetí lokomotivy na stojící vozidla a následnému vykolejení a poškození dvou osobních vozů a poškození lokomotivy. Po udělení souhlasu k posunu  na 6. kolej od výhybkáře se strojvedoucí rozjel. Nedodržel však povolenou maximální rychlost při najíždění na soupravu a již nestihl včas zabrzdit. Opět zhlaví v Ledečku, tentokráte při posunu s lokomotivou. Výpravčí si nezkontroloval správné postavení výhybek a při posunu vysokou rychlostí doslova prolétl dvěma vozy. Díky lehké konstrukci vozů a bytelné konstrukci továrního Tauruse se to obešlo bez většího putování lokomotivy napříč kolejištěm stanice.
	Zápis vyšetřovatele: K nehodě dvou osobních vlaků došlo ve stanici Praha-Podbaba. Ze 7. koleje byla postavená vlaková cesta pro odjezd osobního vlaku vedeného lokomotivou řady 464.202. Při výpravě tohoto vlaku se ze zatím neznámých příčin rozjel i druhý vlak sestávající se z motorového vozu řady M240. Velkou roli pravděpodobně sehrála absence odjezdových návěstidel. Nehoda se standartní příčinou, klasifikovatelnou jako: Hlava děravá. Stručně řečeno: "Všem výpravčím jest doporučeno, ve vlastním zájmu, vypínati úseky obsazené vozidly a vlaky stojícími."
	Zápis vyšetřovatele: Při jízdě nákladního vlaku obvodem nákladiště Soběšín vykolejila lokomotiva na výhybce č.1. Příčinou byl defekt srdcovky způsobený materiálovou vadou. Přesné závěry budou známy až po expertíze soudním znalcem. Jedna z nevysvětlených záhad provozu. Mašina jela a najdnou hup a už byla v příkopu. Co naděláme. Snad jen dávat si pozor na svoje záda, trička a jiné přečnívající věci, aby nezasahovali do průjezdného profilu. Pak je to vždy jen a jen naše vina a blbost a také to nekonči vždy takto šťastně.

Doufám, že jsme nikoho nezviklali v jeho víře v  bezpepečnost železniční dopravy. Přes všechny tyto hrůzně vypadající nehody, které by se klidně mohli stát i ve skutečnost, je železniční doprava tou nejbezpečnější, hned po letecké. Narozdíl od ní vám ve vlaku nehrozí problémy s nevolností a zvracením, tedy pokud si za ně předchozí konzumací nemůžete sami. Na příští putování do našeho archivu fotografií a vzpomínek si pravděpodobně budete muset počkat do dalšího zkouškového období, alespoň budeme mít dost času opět něco pěkného vytvořit.

K této události došlo dne 24.1. 2009 mezi stanicemi Praha-Podbaba a Mezipatro. Nešlo však o čelní srážku na předělu úseků mezi stanicemi, ale stalo se to na úseku, který je celý elektricky ovládán ze stanice Mezipatro. Což je věc nevídaná a pokud se neozvou pamětníci, tak i první nehoda tohoto druhu v historii.

Mezi stanicemi Praha-Podbaba a Mezipatro je telefonické dorozumívání a proto veškerá komunikace probíhá ústně mezi výpravčí, které však nehlídá žádná technika. V onu osudnou hodinu se vydal osobní vlak se čtyřmi vozy taženými parní lokomotivou na cestu do stanice Praha-Podbaba. Trať vede do kopce a na lokomotivě došlo k poruše, která ji neumožnila pokračovat dále v jízdě, a zůstal stát neschopna jízdy na trati. Ani jeden z výpravčích sousedních stanic si tohoto nevšiml, protože se toto stalo na nejméně přehledném úseku trati. Lokomotiva nebyla vybavena radiostanicí, aby mohl strojvůdce zavolat pro pomoc. Po několika minutách se mylně výpravčí ve stanici Mezipatro domníval, že vlak je již v sousední stanici, aniž by mu došla za tímto vlakem telefonická odhláška, považoval trať za volnou. Výpravčí sousední stanice vlak prý očekával, jelikož však stále nejel, tak na něj po několika minutách zapomněl. Pouze letmo zkontroloval trať v obvodu vjezdového úseku (elektrického předělu mezi stanicemi), jestli zde opravdu nečeká žádný vlak ze sousední stanice, ale přehlédl neschopný vlak v kopci, který byl schován za železnou konstrukcí. Po této kontrole nabídl výpravčímu v Mezipatře nákladní vlak a výpravčí této stanice ho přijal. Oba postavili příslušné vlakové cesty a výpravčí v Praze-Podbabě vydal souhlas k odjezdu. Nákladní vlak se vydal na cestu.

Po výjezdu z oblouku, který je hned za stanicí a následuje za ním prudké klesání, uviděl strojvedoucí stojící osobní vlak. Bylo to však už příliš pozdě, aby stihl bezpečně zastavit, přestože se teprve rozjížděl ze stanice a nejel plnou rychlostí. Okamžitě začal prudce brzdit, aby zmírnil následky nevyhnutelné srážky. Ke srážce došlo v malé rychlosti, přesto váha nákladního vlaku nebyla zanedbatelná a situace na první pohled vypadala opravdu děsivě. Na místo okamžitě vyrazily jednotky záchranářů a také zaměstnanci dráhy se speciálním vybavením pro odstraňování nehod. Díky malému rozsahu nehody netrvaly odklízecí práce dlouho a provoz byl v krátkém časovém úseku obnoven. Všichni mohou mluvit o štěstí, že se nikomu nic nestalo. Otázkou jen zůstává, jestli si z této události vezme vedení dráhy ponaučení a začne zlepšovat bezpečnost provozu na železnici, která úrovní neodpovídá současným nárokům. Protože tento úsek patří k nejvytíženějším, zůstává jen otázkou času, kdy se při hustém provozu zmýlí další výpravčí.

1412. Mimořádnou událostí je nehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, které ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí. Nehoda v drážní dopravě je mimořádná událost, k níž došlo v souvislosti s pohybem drážního vozidla (provozováním drážní dopravy), s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody na majetku. Ohrožení v drážní dopravě je mimořádná událost, při které nebyly splněny podmínky předchozího odstavce.

Teď už však konkrétně, jak to občas u nás na kolejišti dopadne. Nehody malého rozsahu s malými následky bývají většinou vykolejení nebo vyšinutí, popřípadě roztržení. Při těchto nehodách nedochází většinou k vážným materiálním škodám, ale jen ke krátkým zdržením provozu. Většinou si jich ani detailněji nevšímáme a neřešíme je, protože u modelové železnice při jejich rozměrech a fyzikálních vlastnostech dochází k takovýmto věcem relativně často. Rozhodně si ale všímáme těch kurióznějších a těch, které vznikly lidskou chybou. Například chybnou obsluhou zab. zař. nebo neopatrnou jízdou.

Vykolejení běžná i neobvyklá

Zápis vyšetřovatele: Při vjezdu osobního vlaku 9232 do žst. Kácov došlo k MU v prostoru přejezdu na zhlaví. Nehodu zavinil cizí předmět ve žlábku kolejnice. Následky byly rychle odstraněny a provoz obnoven. Škody na vozidle ani na kolejovém svršku nebyly velkého rozsahu.

Ve skutečnosti za vykolejení může technický stav pojezdu. Tento nový model motorového vozu měl problémy s natáčením podvozků a proto docházelo k častým vykolejením po celém kolejišti.

Zápis vyšetřovatele: MU, která se stala poblíž zastávky Sázava, byla zapříčiněna hrubým porušením předpisů ze strany lokomotivní čety, která se pokoušela spojit roztržený vlak. Sunutá část vlaku najela do tří odtržených vozů nepřiměřenou rychlostí a způsobila vykolejení a poškození šesti vozů a poškození dalších vozů v soupravě vlaku. Došlo i k vážnému poškození traťového svršku a přerušení telefonního kabelu. Odstraňování škod si vyžádalo přerušení provozu na 12 hodin a účast jednotky železničního vojska s těžkou technikou.

Celou tuto "hromadu" zavinila nejspíš chybná komunikace a následná obsluha regulátorů ze strany obou výpravčích (Mezipatro a Ledečko). Ale šetřením nebyly jasně prokázány konkrétní příčiny nehody.

Zápis vyšetřovatele: Při vjezdu osobního vlaku do žst. Samechov došlo k lomu jazyka a následnému vykolejení druhého podvozku druhého vozu v soupravě. Díky dobrému postřehu lokomotivní čety a malé rychlosti se podařilo soupravu rychle zastavit a nedošlo k dalším vážnějším škodám.

Standardní nehoda, která není vyjimkou kdekoliv a s čímkoliv na kolejišti. V tomto konkrétním případě je možná na vinně nedolehnutý jazyk nebo technický stav vozu (rozchod nápravy). Charakteristickou vlastností těchto nehod je jejich opakování. Určité soupravy na určitých místech mají tendenci vypadávat a jediné, co se s tím dá dělat je buď změnit směr nebo třeba jen prohodit vozy.

Zápis vyšetřovatele: Při posunu se soupravou rychlíku ve stanici Praha-Podbaba došlo k vidlicové jízdě a následnému vykolejení lokomotivy řady 464.2 na výhybce č.2. Vyšetřováním bylo zjištěno, že plnou odpovědnost nese signalista stavědla 2. Ten se pod tlakem dopravní situace snažil urychlit posun ve stanici a dopustil se několika vážných porušení předpisů, která zapříčinila tuto nehodu.

Zápis vyšetřovatele: Při vjezdu manipulačního vlaku do stanice Kácov došlo k vykolejení lokomotivy 434.1100. Na vině byl špatný technický stav výhybky. Po důkladné prohlídce ostatních výhybek ve stanici,kdy byly zjištěny obdobné závady i na jiných výhybkách, byla nařízena co nejrychlejší náprava tohoto stavu.

Obě tyto nehody jsou pro parní lokomotivy s běhouny typické. Ve většině případů je běhoun málo zatížen a při vyšší rychlosti na výhybkách a některých kolejových stycích může nadskočit a vypadnout. V tomto případě jsou pro některé lokomotivy určitá místa nepřekonatelný problém. Příkladem může být angličan v Ledečku nebo některé výhybky v Mezipatře a Spodku (moc dobře víme které). Obdobná věc, se stává u velkých motorových vozů, podobným tomu v prvním odstavci (to zrovna není přímo tento případ). Tyto lokomotivy mají motor přímo přidělaný na jednom z podvozků a druhý podvozek je jen běhoun. Navenek jsou dostatečně těžké a mají dobré jízdní vlastnosti (adheze, rychlost), ale pokud jedou právě těmi běhouny napřed, dochází k nadskočení lehčí části na výhybce nebo nerovnosti. Potom těžký celek pokračuje setrvačností přímým směrem bez ohledu na koleje. Jako konkrétní případ mohu uvést zapůjčovaný motorový vůz řady 852, který, když jede běhouny napřed z hlavního nádraží do Zruče, od určité rychlosti na výhybce na vlečku do tunelu pokračuje suverénně vidlicovou jízdou vpřed.

Toto jsou nehody převážně způsobené technickým stavem vozidel nebo zabezpečovacího zařízení. Někdy příště se podíváme na naše perly, za které si můžeme sami. Neboli nehody způsobené selháním lidského činitele.

První příchozí začnou rychle čistit kolejiště a uklízí věci v uličce, aby nepřekáželi obsluze ve výkonu služby. Pak přijde řada na výběr lokomotiv a vozů. Tahle jezdí dobře s těmito vagóny. Tenhle osobák bude jezdit s tímhle v páru a a tenhle dlouhý nákladní vlak musí jezdit jenom tímhle směrem, protože je moc těžký, aby vyjel z Mezipatra. První protesty ze strany vozového parku na sebe nedají dlouho čekat. Vyndal jsem třeba naši oblíbenou Bardotku, posadil ji na koleje a zkusil rozjet. Chvilku jela a najednou něco zarachtalo a zastavila se. Vyděsil jsem se, že jsme bez nejlepší a nejvýkonnější mašiny pro náš nový nákladní vlak, to by byla katastrofa. Stačilo však srovnat vypadlé sběrače na nápravách a celý den jezdila bez problémů. Za chvíli jsme vyndali našeho Brejlovce a když zjistil, že bude muset tahat dlouhý nákladní vlak mrazících vozů, tak mu strachy upadl jeho pěkný pruhovaný pluh. Naštěstí se nám ho povedlo uklidnit a pluh mu srovnat zpět.

Po příchodu prvních návštěvníků jsme obsadili stanice výpravčími a rozjeli první vlaky. Hned první kolo nám Tranzistor 743 vysvětlil, že 5 Balmů z Mezipatra do Ledečka tahat nebude a od té doby jezdil už jen se 4 vozy. Ve stanici Mezipatro, standartně oplývající nehodami, na sebe první "zářez" nenechal dlouho čekat a hned při prvním kole jsme museli budit lůžkový vůz vypadlý ve výhybkách. Když jsme zjistili, že to nebylo zaspání, ale dlouhodobý problém, musel lůžkáč z vlaku pryč a byl podroben zkoumání největšími odborníky na problémy spících vozů. Potom, co jsme mu srovnali rozchod náprav, už toho nechal.

Naše "vlajková loď", dlouhý náklad míchaný z různých druhů vozů, nám dal jasně najevo, že takovéto fóry v podobě 25ti vozového vlaku si můžeme nechat od cesty. Nejvíce si stěžovali vozy hned za mašinou, které měli tak napnuté spřáhla, až to nebylo hezké. Tím správným směrem s menšími stoupáními jezdil bez problémů, ale my, nevěřící Tomášové, jsme museli zkusit přijet na hlavní nádraží od Mezipatra (největším stoupáním na kolejišti). Bardotka by to sama nevyjela, tak dostala na postrk Pielsticka. To ještě šlo, ale když dostala místo postrku přípřež byla to takový nápor na spřáhla, že to první vagóny po výjezdu na hlavní vzdali (viz foto). Naopak pěkný vojenský transport, který neměl důvod dělat problémy, si z nás dělal šprťouchlata a trousil vojenskou techniku po kolejišti. Když měl opravdu dobrou náladu, tak se nám ve smyčce ve spodním nádraží alespoň na třech místech rozpojil a sem tam někde vykolejil.

Ale aby jsme nehanili jen vozidla a kolejiště, musíme uznat, že někteří výpravčí si o problémy přímo koledovali a o nehody, jejich činěním způsobené, nebyla nouze. Nedodržovali se základní dopravní předpisy a to vůbec nehodnotím hovorovou kázeň během služebních hovorů. Dokonce jsme zde byli dva zkušení znalci, kteří mají platné zkoušky ze železničních předpisů na funkci signalista, ale i my jsme jezdili, že by nás za to doopravdy museli zavřít. Jen za sebe mohu říci, že během mé služby na hlavním nádraží jsem dvakrát neubrzdil při posunu do šturcu a minimálně dvakrát vjel nechtěně na obsazenou kolej, ale povedli se mi i další věci, které z našeho pohledu ani nestojí za zmínku. Navíc podle očitých svědectví jsem nebyl jediný, komu se tento den zadařilo. Spíš by se tedy mělo říci: Každý měl svoji slabší chvilku.

Ke cti nás obsluhujících, kolejiště i vozidel musím podotknout, že jsme nic nezničili a všichni jsme přežili ve zdraví a v celku. A dokonce můžu snad i za kolejiště říci, že po takovémto perném dni, si rádo v potemnělé sklepní místnosti oddychlo, že se z toho do pondělí může vyspat. Netušilo však co ho čeká, to ani my ne. A že se v pondělí děly věci, ale o tom zase někdy jindy.

Více o vozidlech a provozu v tento den otevřených dveří se dočtete v oficální reportáži.

Vynecháme-li hodnocení kvality provozu, docházelo k častějšímu vyměňování lokomotiv z důvodu zhoršení jejich technického stavu (problémy se sběrem a nedostatečný výkon) a to v případě asi 4 lokomotiv. Například chvíli nejezdila Šlechtična, protože ztratila jeden ojniční čep v rozvodu. V případě vozů byla zpočátku odstavena souprava vozů Bam kvůli poruše spřáhla. Po opravě sice ještě chvíli jezdila, ale kvůli častým problémům s vykolejováním byla časem odstavena úplně. Občas byly problémy s vojenským transportem, tedy spíše s jeho nákladem. Při prudších změnách rychlosti a při prudší jízdě ostrými oblouky docházelo někdy k posunutí nebo vypadnutí převáženého nákladu.

Nehod bylo několik. Naštěstí šlo jen o roztržení souprav a vykolejení vozů a lokomotiv. Většinou se jednalo o nehody bez vážnějších následků, které se daly rychle odstranit. Ve fotodokumentaci je snímek nejkurióznějšího vykolejení, které se tento den stalo. Příčinnou byla nejspíše vyšší rychlost, ale pravděpodobněji se nám jeví příčina klasifikovaná obecně vžitým pojmem: "Skvrny na Slunci". Další fotka té same soupravy je ze stanice Ledečko, kde došlo pratně vinou chybující obslouhy k podhození vlaku a jeho následné vjetí na třetí a čtvrtou kolej.

Mezi nejvážnější nehody patřil pád nákladního vozu (Wap) na zem ve smyčce žst Spodek, který kupodivu přežil bez následků. Po odstranění následků nehody byla na kritické místo umístěná provizorní boční ochrana, která zde pro svou jednoduchost, po drobných estetických úpravách, zůstane natrvalo (viz foto).

Mezi nehody patří i porušení dopravních předpisů (vjezd na obsazenou kolej, špatná komunikace a následná nesjednaná jízda vlaku, chybná obsluha zabezpečovacího zařízení). Tyto nehody a porušení předpisů se dají ve většině případů klasifikovat jako selhání lidského činitele. Dochází k nim celkem často, proto ani nemá cenu je zde uvádět. Ale na obranu všech zaměstnanců se musí říci, že, kromě jediné stanice, není kolejiště vybaveno zabezpečovacím zařízením ani na úrovni výměnových zámků, a vše záleží na schopnostech výpravčího ohlídat veškeré úkony v přípravě vlakové cesty. A nezapomínejme, že někteří naši výpravčí jsou mladší 15 let.

Tolik asi k celému sobotnímu ježdění pro veřejnost. A jestli se Vám zdá po přečtení tohoto článku, že jsme zažili provoz plný nehod, závad a omylů, jejichž počet vysoko převyšoval průměr, není tomu tak. Počet nehod se držel v průměrných hodnotách a nedocházelo téměř k žádným nehodám s vážnými následky.